Tomáši, dnes jsi odehrál poslední zápas kariéry. Jaké bylo tvé loučení s fotbalem, udržel jsi slzy?
Utkání bylo skvělé, ještě k tomu diváci, kteří mě podpořili. Slzy jsem neudržel, ale jsem rád, že jsem nebrečel víc jak Honza Nezmar.
Mrzí tě, že to dnes byla jen remíza?
Mrzí to hodně. Každé vítězství je cenné, každé vítězství se počítá. Tuším, že jsme mohli udělat rekord ligy v sérii výher, ale bohužel se to nepovedlo. Příbram hrála dobře, nedokázali jsme je porazit. První poločas byl z naší strany hodně statický, čekali jsme, co soupeř udělá. Ale pak jsme hráli aktivně, druhý poločas byl lepší. Potom, když Příbram hrála v deseti, tak jsme tlačili, ale nic z toho nebylo.
Co tě dojalo nejvíc při loučení?
Asi ti diváci. Když všichni skandují vaše jméno, tak je to určitě krásné. Jsem jim za to vděčný.
Byla to taková symbolika, že jsi končil v utkání proti Příbrami, kde jsi s fotbalem začínal…
Určitě ano, jsem rád, že to bylo proti Příbrami. Jsou tam třeba maséři, kteří působili ještě když jsem tam hrál. Vzpomínek je hodně, přijela sem poprvé i máma.
Poprvé?
Jako poprvé do Liberce. Je to škoda, kdybychom vyhráli, tak by nám přinesla štěstí, ale takhle… (smích).
Dostal jsi poukaz na golfové vybavení, jak ho využiješ?
Nepotřebuji nějaké špičkové vybavení, jsem golfista – amatér. Chodím hrát jenom občas, protože času moc není. Jdu si tedy jenom párkrát odpálit.
Co plánuješ dělat dál po aktivní kariéře?
Doufám, že dostanu práci u Slovanu a budu tady dále působit. Máme už plán s Janem Nezmarem, ale záleží na představenstvu, jak rozhodne. Pokud by to nevyšlo, tak budu muset uvažovat o něčem jiném.
