Erichu, jak se upekl tvůj rychlý přesun do Slovanu?
Poprvé mě Slovan oslovil v neděli odpoledne. Našli jsme společnou řeč, takže jednání šlo rychle. Myslím si, že detaily smlouvy nebyly až tak podstatné. Důlěžité je, že Slovan potřebuje pomoct a já mám chuť.
Věřil jsi, že po tvém konci v Bohemians ještě přijde šance zahrát si první ligu?
Myslel jsem, že v Bohemce svou fotbalovou karéru ukončím, ale to se nepovedlo. Po zranění, které jsem utrpěl v zápase s Libercem, jsem se dal do kupy na poslední dva zápasy, ale trenér už mě nevyužil. Počítal s tím, že skončím, a tak nasadil jiné hráče. Já si to během prosince vyhodnotil tak, že bych ještě chtěl hrát, protože do fotbalu mám stále chuť. Proto jsem se začal připravovat a čekat na šanci, ale když se rozběhlo první kolo, říkal jsem si, že kádry už jsou nejspíš uzavřené a ta šance pro mě nebude. Nezastírám, že od včera už jsem měl dělat něco jiného.
O co šlo?
Měl jsem být hrající trenér v jednom týmu a potažmo pracovat pro jednu agenturu. Bylo to v nižší soutěži, lákala mě možnost začít dělat něco, co si myslím, že bych v budoucnu mohl dělat dobře, ale ono to počká. Mám vystudovanou trenérskou A licenci, neříkám, že mám přímo trenérské ambice, ale chtěl bych se vydat podobným směrem.
S jakými ambicemi do Slovanu přicházíš?
Asi nemá smysl si něco nalhávat. Liberec hraje o záchranu a teď jde jen o to, jak se z té situace co nejrychleji dostat. S Bohemians jsme loni taky hráli o záchranu a všichni víte, že jsme to ukopali až v posledním kole, a to jsme ještě čekali, jak dopadne zápas Slovanu s Olomoucí. Ještě musím poděkovat brankáři Kolářovi, že tenkrát udržel Bohemku v lize.
Myslíš si, že ve tvém příchodu hrálo roli poslední utkání se Slavií?
Slovan už dříve deklaroval, že chce přivést zkušeného stopera. Čekalo se na jiného hráče, všichni víme, že to byl Radek Kováč, ale ten zůstal ve Spartě. Já tu nabídku dostal a přijal jsem ji. To, že kluci dostali se Slavií tři góly, tomu asi napomohlo.
Viděl jsi sobotní utkání?
Viděl jsem nějaké záběry. Slavia trestala každou chybu co Liberec udělal a v prvním poločase ještě některé věci nedotáhla. Nicméně na konci to Slovan ještě mohl zdramatizovat a zápas mohl skončit jinak.
Už jste se s trenérem bavili, jaká bude tvá role v týmu?
Ode mě se samozřejmě očekává, že tým budu vést, dirigovat a že moje zkušenosti pomohou k tomu, abychom především defenzivní činnost daleko více zkonsolidovali.
Jsi připraven na to stát se jakýmsi lídrem, kterého Slovan potřebuje?
Mám na to věk i zkušenosti. Řekl bych, že v mužstvech, v nichž jsem působil, jsem se té role nikdy nebál, naopak ji spíše vyhledával. Samozřejmě zaleží na tom, jak mě kluci přijmou a jak to mezi námi bude fungovat.
Dnes slavíš 38. narozeniny. Jakou máš ještě ve fotbale motivaci?
Mám pořád chuť. Nechtěl jsem končit jako hráč z lavičky. Když se kouknu kolem sebe, mnoho vrstevníků v mém věku už po trávnících neběhá, ale já se cítím stále dobře, proto jsem v lednu pořád trénoval a čekal na nabídku.
Jakým způsobem ses tedy v průběhu zimní pauzy udržoval?
Trénoval jsem s kondičním trenérem Petrem Brabcem, kterého využívají nejen fotbalisté, ale i sportovci z jiných odvětví. Momentálně dělá kondičního trenéra v Mladé Boleslavi, měl jsem u něj velmi pestrý program. Chtěl jsem tu přípravu vyplnit také nějakými zápasy a tak jsem absolvoval šest nebo sedm zápasů za Kozlovnu Ládi Vízka.
V posledních měsících ses mohl více věnovat své rodině. Teď už toho volného času přeci jen bude zase méně...
Rodině jsem se intenzivně věnoval dva a půl měsíce. Přeci jen, trénink s Petrem zabral tak tři hodiny, navíc jsem byl v Praze, tak jsem to měl kousek. Když byly tréninky dva, bylo to časově náročnější, ale na druhou stranu, když jsem zrovna nehrál za Kozlovnu, měl jsem volné víkendy. Holkám jsem se tedy mohl věnovat, byli jsme několikrát lyžovat u rodičů na Lipně, takže v tomto ohledu jsem mohl s rodinou trávit daleko víc času, než kdybych se připravoval s nějakým týmem.
Myslíš si, že tě v aktivní kariéře čeká poslední půl rok?
Já věřím, že se nám tady podaří zachránit ligu a co bude potom, to se teprve uvidí.
Jak se připravuješ na blížící se fotbalový konec? Nebojíš se ho?
Fotbal hraji profesionálně dvacet let a udělat ten finální krok je hodně těžké. Teď jsem si to ověřil i na sobě, když jsem už v prosinci mohl skončit a od ledna začít něco jiného. Převládala ve mně ale chuť pokračovat a ta šance nyní přišla.
Jak se ti tvoji noví spoluhráči prozatím jeví v tréninku? Mohl bys srovnat kádry Bohemians a Slovanu, tedy mužstev, které se momentálně nachází v podobných patrech tabulky?
Když jsme hráli s Bohemkou doma proti Liberci, tak jsem nechápal, jak Slovan, který má takovou ofenzivní sílu, může hrát takhle dole. Žádný z týmů, co přijel do Ďolíčku, neměl takovou útočnou sílu jako Liberec. Když to srovnám s Bohemkou, řekl bych, že tady je daleko větší kvalita v útočné fázi. Je to dané asi i tím, že je tu více rychlostních dravých typů. Je tu i více nadstandardních rozdílových hráčů, jako je třeba David Pavelka, i když v Bohemce byl třeba Jakub Rada.
Byl podpis smlouvy tím nejhezčím dárkem k dnešním narozeninám?
Je pravda, že smlouvu jsem v den svých narozenin podepsal poprvé. S rodinou to ale budeme decentně slavit až večer, takže ještě nevím, jestli přijde něco lepšího (smích).
