Historie
Počátky fotbalu v Liberci
Prvním libereckým fotbalovým klubem byl německý Reichenberger Fussballklub, který vznikl už v roce 1899 (od roku 1904 byl přejmenován na Reichenberger Sport klub). Kromě německých klubů začaly v Liberci po roce 1909 vznikat i české sportovní kroužky jako byly Slovan, Austria, Merkur a Meteor, převážně ve čtvrti Horní Růžodol. Právě tam začal působit klub s názvem Sparta, v roce 1912 přejmenovaný na Rapid, v němž postupem času převážili čeští členové. V roce 1919 vznikl zřejmě první ryze český klub – SK (později Slavia) Liberec. Oba tito liberečtí rivalové (zelenobílý Rapid a modrobílá Slavia) se v tzv. Pelikánově župě probojovali do 1.A třídy (tehdy třetí nejvyšší soutěž), kde startovali až do 2. světové války. Po jejím skončení hrála v Liberci Slavia 1.A třídu a Rapid o soutěž níže.
Po únoru 1948 došlo i v Liberci na časté přejmenovávání a v roce 1949 navíc vznikl nový oddíl Sokol Čechie Liberec XI, později přejmenován na Slavoj Liberec. Ten se stal v roce 1953 prvním libereckým celkem v nejvyšší celostátní soutěži. Slavia mezitím dostala nové jméno, Zdar Liberec, pak Obchodní domy Liberec, Sokol ČSSZ Liberec a nakonec Tatran. Působili v ní například reprezentant Ladislav Přáda nebo Václav Ježek (pozdější skvělý trenér). Z Rapidu se stala Kolora, pak Jiskra a ta v roce 1955 postoupila do nejvyšší soutěže. Obě mužstva, jak Slavoj, tak o 2 roky později Jiskra, však působila v 1. lize pouze jednu sezónu. Slavoj se pak v roce 1955 sloučil s Tatranem (nástupcem Slavie) a Jiskra (nástupce Rapidu) s Lokomotivou.
Po založení Slovanu
Slovan Liberec byl založen 12. července 1958, to když se sloučila Jiskra se Slavojem. Nový klub vstoupil do 2. ligy. V roce 1963 však přišel pád až do krajského přeboru, odkud Slovan přes divizi a třetí ligu postoupil v roce 1970 zpět do celostátní 2. ligy. V sedmdesátých letech následovaly průměrné ročníky ve 3. lize, a po rozdělení 2. ligy na českou a slovenskou národní ligu, střídavé účasti ve druhé nebo třetí nejvyšší soutěži, v níž hrál Slovan naposledy v sezóně 1985/1986. Od té doby se snažil o vstup mezi prvoligovou elitu.
6. ledna 1992 se začala psát nová historie Slovanu, kdy na valné hromadě dostalo šanci nové mladé vedení, které přislíbilo postup do 1. ligy. Už o rok později se tento slib podařilo splnit. Díky rozdělení republiky, a tím i Československé federální ligy, stačilo v roce 1993 libereckým fotbalistům pod vedením trenéra Vlastimila Petržely k postupu i páté místo.
První ročník Slovanu v lize znamenal obrovskou euforii pro celé město a konečné 9.místo, o rok později byl Slovan 4., pak 7. a dvakrát po sobě pátý. V pozici hlavního trenéra se vystřídali někdejší Petrželovi asistenti Štol a Petřík. V ročníku 1998/1999 skončil Slovan, už pod vedením trenéra Škorpila, devátý, ale hrál finále Poháru ČMFS, ve kterém podlehl Slavii Praha až po prodloužení 0:1. V následující sezóně skončil Slovan osmý, ale zvítězil v domácím poháru, čímž poprvé v historii klubu vstoupil do evropských pohárů, kde hned v první sezóně dokázal předvést statečné výkony i proti FC Liverpool.
První a druhý titul
O rok později obsadil Slovan šestou příčku, což při skvělém národním koeficientu stačilo na postup do Poháru UEFA, kde Liberec zažil neuvěřitelnou spanilou jízdu, kterou až ve čtvrtfinále zastavila dortmundská Borussia. Na Slovanu si tehdy kromě jeho bratislavského jmenovce vylámaly zuby i týmy jako Celta Vigo, Real Mallorca nebo Olympique Lyon. Na konci sezóny 2001/2002 se navíc FC Slovan Liberec stal prvním mimopražským Mistrem České republiky. V předkole Ligy mistrů pak do Liberce zavítal slavný AC Milan, který odjel s porážkou 2:1, ale díky jediné trefě na stadionu U Nisy a vítězství 1:0 na San Siru se do základní skupiny kvalifikovali „rossoneri“, kteří pak celou soutěž vyhráli.
Pomistrovská sezóna přinesla „jen“ 4. místo a účast v Intertoto Cup – zde nás v semifinále zastavilo Schalke 04. Ligový ročník 2003/2004 rovněž nepatřil mezi nejúspěšnější. V půli sezóny vystřídal dvojici Škorpil, Csaplár trenér Stanislav Griga, který si jako svého asistenta přivedl Vítězslava Lavičku. FC Slovan Liberec skončil na 6. místě a opět na nás zbyl „pouze“ Intertoto Cup, kam jste to tentokrát dotáhli až do finále, kde jsme opět nestačili na tým z německého Gelsenkirchenu. Po průměrné sezóně 2004/2005, kdy Slovan skončil na 5. místě, přišel další "velký" rok našeho týmu. Pod vedením trenéra Vítězslava Lavičky, který vystřídal Stanislava Grigu, se Slovan od prvního kola usadil na čele ligového pelotonu. A vydržel tam všech třicet kol. Náš tým se tak dočkal druhého titulu Mistr ligy.
Stále v evropských pohárech
I v sezóně 2006/2007 se Slovan pohyboval na čele tabulky. Celou sezónu byl na prvním, druhém nebo třetím místě. Nešťastné poslední kolo ale rozhodlo o tom, že Slovan skončil "až" čtvrtý. Na začátku sezóny se tým bohužel nedostal přes Spartak Moskva do vysněné Ligy mistrů. V Poháru UEFA přešel pak přes Crvenou Zvezdu Bělehrad do základní skupiny. V té Slovan remizoval na domácí půdě s FC Sevilla, úspěšným obhájcem trofeje. Poté prohrál v portugalské Braze, doma porazil Grasshoppers Curych a po skvělém výkonu remizoval na hřišti holandského AZ Alkmaar. Slovan ale bohužel ze skupiny i přes zisk pěti bodů nepostoupil a v soutěži skončil.
Hned po skončení sezóny ohlásil svůj odchod veleúspěšný trenér Lavička a do funkce hlavního trenéra byl jmenován jeho asistent Michal Zach. Ten ale u týmu vydržel jen devět kol, po jeho odvolání se našeho ligového týmu ujal, už podruhé, Ladislav Škorpil. Asistenty mu dělali Josef Petřík, Radim Nečas a Luboš Kozel. Šesté místo v ligové tabulce sezóny 2007/2008 vynahradila účast ve finále domácího poháru, kde Slovan sice na penalty podlehl pražské Spartě, ale i to mu stačilo na účast v předkole Evropské ligy, kde mu však stopku vystavila slovenská Žilina. V sezóně 2008/2009 dovedl Škorpil se svým realizačním týmem Slovan ke třetímu nejlepšímu umístění v historii. Bronzovou ligovou medaili získal Slovan vůbec poprvé.
Po Bukurešti
První polovina sezóny 2009/2010 se ale našemu týmu vůbec nepovedla. Tým potupně vypadl z Play off Evropské ligy, když hájil na stadionu U Nisy tříbrankové vedení. Dinamo Bukurešť ale dokázalo téměř nemožné. Jeho hráči vyhráli 3:0 a na penalty nakonec postoupili. Slovan se z tohoto šoku nedokázal celý podzim vzpamatovat. Ve 14. kole na to doplatil trenér Ladislav Škorpil. Jeho místo zaujal Josef Petřík. Tým nakonec v ročníku 2009/2010 skončil v lize na nepříliš lichotivém, ale stále přijatelném 9. místě tabulky, čímž zopakoval dosud nejhorší umístění v ligové historii klubu.
Vstup do ligového ročníku 2010/2011 Slovanu nevyšel podle představ fanoušků ani vedení klubu. Série špatných výsledků nakonec po roce přiměla vedení klubu udělat další změnu na trenérském postu. Josefa Petříka vystřídal po 13. ligovém kole bývalý reprezentační trenér Petr Rada, který však ve Slovanu vydržel jen do konce rozehrané sezóny, v níž jsme nakonec obsadili sedmé místo.
Třetí titul
Trenérem ligového týmu je od sezóny 2011/2012 Jaroslav Šilhavý, který hned v první sezóně dosáhl se svým týmem na metu nejvyšší. O titul se chtěly prát hlavně pražská Sparta s plzeňskou Viktorií, ale nakonec se radoval ten třetí - liberecký Slovan, když se o zisku trofeje rozhodovalo v posledním ligovém kole na stadionu U Nisy v přímém souboji mezi Slovanem a Viktorií. Remíza 0:0 stačila našim fotbalistů k tomu, aby mohli už potřetí slavit s fanoušky titul před libereckou radnicí.
V evropských pohárech Slovan nejprve vyřadil kazašskou Karagandu, v dalším předkole Ligy mistrů však už nestačil na rumunský celek CFR Kluž a v následném play-off Evropské ligy vypadl s ukrajinským Dněpropetrovskem.
Výrazné osobnosti
Během ligového působení Slovanu se v Liberci objevila celá řada hráčů, kteří se dokázali vypracovat mezi absolutní českou špičku. Ladislav Maier je držitelem stříbrné medaile z EURO 1996 v Anglii a chytal v Rapidu Vídeň. Roman Týce, Martin Jiránek, Jiří Štajner, Václav Koloušek, Antonín Kinský, Jan Polák, Marek Čech, Tomáš Zápotočný, Filip Hološko, Michal Breznaník, Theodor Gebre Selassie... ti všichni (a nejen oni) se díky Slovanu dostali do zahraničních klubů a reprezentačních výběrů.
Klub angažoval prvního Argentince v české lize. Leandro Hernán Lazzaro Liuni se hned v prvním mistrovském zápase uvedl hattrickem a poté dvakrát za sebou získal trofej pro nejlepšího cizince ligy. Václav Koloušek se stal nejlepším fotbalistou 1. Gambrinus ligy v sezóně 2001/02, Jiří Štajner se v té samé sezóně stal nejlepším střelcem ligy. Tohoto individuálního úspěchu dosáhl v dresu Slovanu i Chorvat Andrej Kerić, a to v sezóně 2008/2009. Trenér Vítězslav Lavička se v roce 2006 stal trenérem roku, což se předtím podařilo i jeho předchůdcům na liberecké lavičce, Petrželovi (1994) a Škorpilovi (2002).
Klubovým rekordmanem v počtu ligových startů je Tomáš Janů a nejvíce branek v dresu Slovanu nastřílel Jan Nezmar, člen Klubu ligových kanonýrů. Také v současnosti je v klubu celá řada reprezentantů všech věkových kategorií.
Umístění Slovanu v jeho ligové historii
| Sezóna | Umístění |
|---|---|
| 2011/2012 | 1. místo |
| 2010/2011 | 7. místo |
| 2009/2010 | 9. místo |
| 2008/2009 | 3. místo |
| 2007/2008 | 6. místo |
| 2006/2007 | 4. místo |
| 2005/2006 | 1. místo |
| 2004/2005 | 5. místo |
| 2003/2004 | 6. místo |
| 2002/2003 | 4. místo |
| 2001/2002 | 1. místo |
| 2000/2001 | 6. místo |
| 1999/2000 | 8. místo |
| 1998/1999 | 9. místo |
| 1997/1998 | 5. místo |
| 1996/1997 | 5. místo |
| 1995/1996 | 7. místo |
| 1994/1995 | 4. místo |
| 1993/1994 | 9. místo |
