Možná to bylo pro někoho trochu překvapením, ale trenér Samuel Slovák nakonec při výběru základní jedenáctky sáhl do útoku právě po Vojtovi Hadaščokovi. Tento tah ale nebyl nijak unáhlený, právě naopak: „Už několik dní jsem věděl, že budu hrát v základu. Měli jsme v plánu hrát nějaký styl, který nám ale nakonec v tomto utkání nevyšel úplně podle představ,“ říká mladý útočník.
Také jeho střídání v pětašedesáté minutě bylo již předem připravenou taktikou: „Byli jsme s trenérem dohodnutí, že do toho půjdu naplno a až se úplně vydám, půjdu střídat. Šel jsem do utkání tedy na maximum a snad jsem svou práci odvedl,“ dodává.
Zápas totiž mnohdy spíše než fotbalovou podívanou připomínal tvrdý boj. „Boj to určitě byl. Co třeba můžu říct sám za sebe, měl jsem tam spoustu hlavičkových soubojů. Hrálo se na obou stranách tvrdě do těla. Bylo to pro mě rozhodně náročné utkání,“ popisuje své zkušenosti s košickými obránci.
Znát bylo také to, že domácím pomáhala ve hře silná divácká kulisa, před kterou se fotbalisté Košic chtěli předvést v co nejlepším světle. „Bylo opravdu znát, že je hnali diváci. Výhoda domácího prostředí bývá zejména v pohárových zápasech dost znát, což se ukázalo i tentokrát. Uvidíme, jak budou hrát u nás.“
Uznává také, že stále ještě zdaleka není nic rozhodnuto: „Jak se říkává, je to teprve poločas. V odvetě ještě musíme obhájit výsledek z prvního zápasu, navíc jsme viděli, že je ještě potřeba trochu zlepšit naši hru. Ale základy k postupu jsme položili slušné,“ říká o šancích Slovanu na postup do dalšího předkola.
Vítězství a místo v základní sestavě ale nebyly v posledních dnech jeho jedinými důvody k radosti. Minulý týden se mu totiž narodil syn Vojta: „I to půjdeme určitě pořádně oslavit. Ale zatím to musí počkat,“ usmívá se novopečený otec.
