Davide, první start po zranění jsi rovnou okořenil postupovým gólem. Přesně takový návrat by si asi každý představoval, že?
Je to pro mě vůbec první pozitivnější bod v tomhle roce. Když jsem totiž v zimě po zranění něco odehrál, všichni jsme viděli, že to nebylo ono. Možná to bylo trochu zbytečně urychlené, ale já hrát chtěl a trenéři mi dali důvěru. Teď zpětně se to dá hodnotit jako chyba. Tím spíš jsem nic nechtěl znovu uspěchat, dali jsme tomu proti Třinci nějakých 25 minut a hned se mi podařilo dát gól, to nejde hodnotit jinak, než pozitivně.
Jak to bylo s tvým posledním zdravotním problémem? Obnovil sis předchozí zranění?
Ne ne, bohužel jsem v zápase se Slavií utržil koňara. Kvůli tomu se samozřejmě v dnešní době nemarodí, chtěl jsem hned hrát, takže jsem to nějaké tři týdny přiživoval. Pak proti Teplicím mi v noze prasklo, ještě jsem zkusil nějaké dva tréninky, ale sval nakonec prdnul úplně. S tím už se opravdu hrát nedalo a já se zase vrátil na marodku.
Vracel ses do náročného utkání. Slovan neměl před odvetou snadnou pozici, Třinec i v odvetě dlouho držel postup ve svých rukách. Připouštěli jste si možnost vyřazení?
Připouštět jsme si to nechtěli, ale průběh byl opravdu dlouho nepříznivý. Nemohli jsme se k nim dostat. Bylo to takové obléhání, ale bez vyložených šancí a gólovek. Třinec podle mě hrál to, co chtěl, trošku zdržovali, ale v závěru se jim to vrátilo. Asi tím urazili fotbalového boha. Naštěstí jsme střeleckou smůlu na konci zlomili. Chtěli jsme hlavně odčinit tu ostudu, kterou jsme předvedli na jejich hřišti.
Oslava gólu v tvém podání byla evidentně hodně emotivní...
To jinak ani nešlo! Pro mě je tato sezona i z osobního hlediska složitá, strávil jsem nějakých pět měsíců na marodce. Kdyby tam nebyla zimní přestávka, tak si víceméně ani nezahraju. Přitom se ode mě letos čekalo hodně, s těmi výsledky pak přicházela oprávněná kritika. Doufám, že se od téhle skvělé vzpruhy odrazím dál.
Na vstřelené brance přitom nebylo příliš znát, že bys dlouho chyběl. Kde v tobě po dlouhé absenci taková střela vzala?
My tomu říkáme falešná forma. Kdybyste mě viděli ráno na tréninku, tak jsem netrefil ani síť za bránou! Mára Bakoš mi míč skvěle připravil, jeden obránce naštěstí uklouzl a já se soustředil jenom na to, abych pokud možno mířil někam k tyči. Ono už to tam pak nějak zapadlo.
Bylo pro tým náročné se uprostřed bojů o záchranu přeorientovat na pohárové utkání?
Je to složité. Nechci se nijak vymlouvat, ale v prvním zápase jsme asi soupeře trochu podcenili s tím, že se hrálo s druholigovým soupeřem. Uchopili jsme to za špatný konec, místo abychom se proti nim dostali do herní pohody a to dál využili v lize, naopak nás naše počínání ještě víc srazilo. Z toho jsme se poučili, v odvetě jsme byli od začátku lepší a chyběla jen koncovka. Pohár je jediná trofej, o kterou ještě hrajeme, a Slovan je na trofeje zvyklý, takže se budeme rvát o jeho zisk až do konce.
Mezitím vás ale čeká také liga, hned v sobotu se doma představíte proti Spartě. Co od tohoto duelu čekáš?
Nejen pro mě to bude zvláštní zápas. Mám tam sice fotbalové kořeny, ale i pro ostatní kluky to bude svátek, jde přeci jen nejúspěšnější český klub. V takhle důležitých utkáních se nějaké bodové rozdíly smazávají, půjdeme do toho naplno vybuzení a pokusíme se uhrát co nejlepší výsledek. Určitě nabídneme divákům zajímavý zápas.
Jak to vypadá s tebou, uvidí tě diváci na hřišti?
Nevím, vlastně jsem nic pořádně nevěděl ani před Třincem. Ještě jsem to nekonzultoval s trenéry, ale v průběhu týdne to vyhodnotíme. A pokud mi kouč důvěru dá, tak se mu ji výkonem pokusím co nejvíce splatit.
