Kdy ses dozvěděl, že do zápasu nastoupíš? Nebylo pro tebe překvapením, že jsi debutoval hned v základní sestavě?
Dozvěděl jsem se to den před utkáním, když jsme nacvičovali standardky a překvapení to bylo obrovské. Ještě před dvěma týdny by mě ani nenapadlo, že bych mohl hrát za áčko. Když jsem se minulý týden posunul do prvního týmu, tak jsem doufal, že bych se třeba v nějakém zápase mohl dostat na lavičku, ale že nastoupím za týden v základu, to by mě ani ve snu nenapadlo.
Tvůj první start navíc přišel v poměrně složitém období. Tým musel vyhrát, aby zažehnal hrozbu pokut. Nesvazovala tě před utkáním nervozita?
Myslel jsem, že budu nervózní, ale překonala to natěšenost a zvědavost.
V SYNOT lize jsi debutoval přesně v den svých devatenáctých narozenin, byl to pro tebe ten nejlepší možný dárek?
Vyšlo to přesně na narozeniny, pěkná náhoda, ale to, že je mám, jsem nijak neřešil a soustředil se jen na zápas. Určitě to ale byl nejlepší možný dárek.
Z Příbrami jste se bohužel vrátili s prázdnou, jak bys utkání ze svého pohledu zhodnotil?
Zápas se nám nepovedl. Nevyšel nám první poločas a hned v úvodu druhé půle jsme přišli o vyloučeného hráče. Chtěli jsme vyhrát, ale to se bohužel nepovedlo.
Co se týče tvé fotbalové charakteristiky, jsi spíše technicky dobře vybavený rychlý hráč, k čemuž tě předurčuje tvá drobnější postava. V dresu Příbrami hrál na tvé straně hodně nekompromisní obránce Neves, což byl pro tebe v osobních soubojích velmi nepříjemný soupeř...
Je to hodně důrazný a zkušený obránce. Vzhledem k mé postavě jsem proti němu ve vzduchu neměl šanci. Snažil jsem se na něj hrát chytře, píchnout si balón kolem něj a běžet.
Jaké pokyny ti trenér Slovák před duelem udělil?
Měl jsem hrát hlavně v klidu, bez nervů a s čistou hlavou. Nebát se něco si dovolit, jít si pro faul a hlavně makat a bojovat, což je ale samozřejmost.
Na hřišti jsi vydržel až do 76. minuty, jak jsi byl spokojen s tím, co jsi v Příbrami předvedl?
Ze zápasu mám smíšené pocity. Byl to můj první start a chtěl jsem, aby byl vítězný, ale bohužel...Na druhou stranu jsem moc rád, že jsem okusil atmosféru ligového střetnutí.
Slovan zakončil ligový podzim na patnácté pozici. Nálada v kabině proto po zápase jistě nebyla ideální...
Nálada rozhodně dobrá nebyla. Musíme makat a na jaře konečně začít vyhrávat.
O místo v kabině áčka sis řekl kvalitními výkony v juniorce, které jsi navíc podpořil několika vstřelenými góly. Byl velký rozdíl nastoupit do ligového utkání oproti juniorce?
Rozdíly mezi oběma soutěžemi jsou samozřejmě velké. Hlavně v rychlosti, v lize není na nic čas. Hrají tam kvalitní a zkušení hráči, kteří už mají něco odkopáno. Třeba například Neves, koukám na něj v televizi a za měsíc hraju proti němu.
Ve Slovanu působíš už od přípravky a seš tedy ryzím odchovancem našeho klubu. Dá se tedy říci, že sis v sobotu splnil sen?
Ano, je to tak. Od pěti let, co jsem ve Slovanu, jsem měl velký sen, který se mi splnil: Zahrát si za áčko. Teď si nejvíce přeju, abych se v áčku udržel a vybudoval si v kádru pevnou pozici, na což je ale podle mě ještě dost času a čeká mě ještě spousta práce. Budu dělat všechno pro to, aby se mi to splnilo.
