FC Slovan Liberec | Jak na chorea? "Chce to jenom trpělivost, šikovné ruce a know-how..."
Menu Další Zavřít Zavřít
21.05.2014

Jak na chorea? "Chce to jenom trpělivost, šikovné ruce a know-how..."

Redakce
O fotbalových fanoušcích se v poslední době mluví většinou jen v negativních souvislostech. „Supras“, jak si říkají fanoušci z našeho kotle, ale při domácím utkání proti Teplicím ukázali, že aktivní fanoušci dokážou předvést velkou show i v pozitivním slova smyslu. Úvod zápasu orámovala jejich obří choreografie na Východní tribuně, která byla předzvěstí fotbalového koncertu a výhry nad naším přímým konkurentem v boji o evropské poháry. V rozhovoru s Filipem, jedním z organizátorů celé akce, můžete nahlédnout pod pokličku nejen tohoto fanouškovského chorea.

Popiš nám prosím na úvod celou akci ze svého pohledu…

Naše choreo mělo jako hlavní motto vzkaz našim fotbalistům: „Odehrajte dnes fotbalový koncert!“ Celkový obraz dotvářela igelitová plachta s motivem klavírové klaviatury, to znamená střídajících se bílých a černých kláves, v poněkud nadživotní velikosti. I s nápisem měla celá akce, která tentokrát proběhla na Východní tribuně, rozměry asi 57 x 9 metrů, čili více než 500m2. Velikost akce ale měla jen podtrhnout její pointu. Přišlo nám, že spousta lidí po dosavadním průběhu ligového jara a hlavně po dvou vysokých venkovních prohrách už ztratila víru, proto asi taky nepřišla návštěva odpovídající důležitosti zápasu. O to větší jsme měli motivaci ukázat, že pořád jsou i fanoušci, kteří ve Slovan nepřestali věřit, a tou velkou akcí tak trochu vykompenzovat nepřítomnost těch malověrných.

Jste spokojení s tím, jak choreo dopadlo?

Když do toho vložíte tolik času i peněz, tak jste do poslední chvíle logicky nervózní, jestli se při samotné realizaci nevyskytne nějaký problém, což se při tak velké akci může snadno stát. Tentokrát se naštěstí žádné fiasko nekonalo, proto se nám všem ulevilo. Jedinou vadou bylo menší prověšení hlavní plachty na jednom místě, ale nešlo o nic zásadního. Co je ale hlavní: Choreo mělo hráčům dodat sebedůvěru a odhodlání, a pokud aspoň trochu přispělo k tomu, jak se pak naši fotbalisti do tepličáků zakousli, pak splnilo svůj účel.

Jak dlouho se vlastně podobná obří akce rodí a kolik lidí se podílí na přípravách?

Už máme za sebou i větší a náročnější akce… S přípravou se začalo více než dva týdny před zápasem a strávili jsme tím asi pět nebo šest odpolední. Ve čtvrtek, kdy byl státní svátek, probíhaly přípravy dokonce „dvoufázově“. Při přípravách se prostřídalo dohromady kolem desítky nadšenců, většinou jsme se scházeli tak ve čtyřech, pěti lidech. Dobrovolníků, kteří jsou ochotní pro Slovan obětovat i v týdnu spoustu svého volného času, není moc, ale naštěstí se vždycky nějací najdou. Netypické bylo, že se ani moc nemalovalo a hlavně se stříhalo a slepovalo. Někdy to byla i dost makačka a chodili jsme domů unavení jako po náročném tréninku a druhý den v práci nebo ve škole to pak bylo znát... V den zápasu se plachty začaly rozmisťovat a připravovat na své místo už pět hodin před výkopem, aby se do začátku všechno v klidu stihlo. Se samotnou realizací, to znamená s vytažením plachty ke stropu, pak už na tribuně pomáhalo i několik desítek lidí, kteří se tam kvůli tomu přesunuli z kotle.

Co na to říkalo stálé osazenstvo Východní tribuny, že jim ve výhledu na hřiště překáží nějaké plachty?

Vždycky, když se choreo organizuje mimo kotel, snažíme se lidem všechno vysvětlit, ať už osobně nebo např. na provizorních infotabulích u vchodů na tribunu. Jelikož to ale nebylo poprvé a většina lidí na tribuně už věděla, co a jak a že do začátku zápasu už bude plachta stažená a nápis na síti taky sundáme co nejrychleji, tak jsme nezaznamenali prakticky žádné stížnosti. Někteří nám dokonce pomáhali s roztahováním. Každopádně všem děkujeme za vstřícnost a pochopení a věříme, že to bude stejné i při dalších podobných akcích. Tím, že nám pomůžete, například zvednutím rozbaleného kartonu, nebo jen tím, že nás necháte roztáhnout nad vámi nějakou plachtu, přispějete k úspěchu akce, která jiné slovaňáky stála dost úsilí.

Jaké byly vlastně náklady na tak velkou akci a kdo to celé financoval?

Tentokrát je těžké odhadnout přesné náklady na choreo, protože jsme spotřebovávali hlavně dopředu nakoupené zásoby materiálu, ale několik tisíc to bude. Chorea financujeme výhradně z peněz, které vybereme mezi sebou v kotli. Občas se setkáme s názory, proč nám na to nepřispívá klub a že by měl. To my ale nechceme, chorea jsou něco jako dárek nás fanoušků a když někomu dáváte dárek, tak mu ho přece nebudete pořizovat za jeho peníze ale za vlastní. Někdy, jako třeba v téhle sezóně, kdy za sebou máme hned několik velkých akcí při Evropské lize, které dohromady stály desetisíce korun, ty finance dáváme do kupy horko těžko, ale svými příspěvky mají aspoň možnost se zapojit i ti členové kotle, kteří se nemohou podílet na přípravách, a chorea jsou tak ve výsledku dílem nás všech. Do budoucna možná stojí za zvážení třeba i zřízení nějakého účtu, kam by své příspěvky na naše akce mohli posílat i fanoušci Slovanu, kteří nechodí do kotle, protože mezi nimi jsme zatím vybírali jen výjimečně a našli se mezi nimi i takoví, kteří rádi přispěli…

Takže klub se na organizaci choreí nijak nepodílí?

Ne, jde o čistě fanouškovskou záležitost. Vychází nám ale vstříc v tom, že pro přípravu můžeme využívat vnitřní prostory stadionu prakticky dle libosti, na stadion se před zápasem můžeme dostat i dříve, než jsou otevřené brány. Před akcemi mimo kotel se jen vyjedná, aby pořadatelé pustili naše lidi na příslušnou tribunu a pak zase zpátky do kotle. Díky tomu, že jsme si postupně získali i důvěru lidí ve vedení Slovanu, nejsme prakticky nijak omezováni ani co do použitého materiálu, ani se neobjevují snahy o „cenzuru“ našich akcí, což je pro nás důležité. A to i když občas, pokud je to podle nás potřeba, dokážeme otevřeně kritizovat i hráče, trenéry nebo samotné vedení. I proto nechceme, aby se podíleli na financování choreí, abychom vždycky mohli prezentovat, co si myslíme.

Je na místě tady poděkovat technickému úseku, že nám před zápasem s Teplicemi půjčili žebříky, abychom po choreu zvládli co nejrychleji sundat nápis připevněný na síť před tribunou. Někdy nám sice chlapi z technického naoko nadávají, že například po velkých kartoniádách musí z tribun odklízet tuny papíru a Slovan už na to kvůli úsporám nenajímá vězně, a tak občas s úklidem pomůžeme i my. Pokud zůstanou kartony nezašpiněné, mohou se pak použít znovu a aspoň se něco ušetří.

Ve srovnání s jinými českými fanouškovskými tábory, jsou vaše chorea něčím výjimečná?

Neřekl bych, že jsou výjimečná, charakteristická pro naše akce je ale jejich originalita, na rozdíl od spousty jiných kotlů se snažíme, aby co nejvíc našich choreí mělo pokud možno nějakou zajímavou nebo vtipnou pointu, která přitom není okopírovaná, to znamená, že podobný nápad už neprezentoval někdo jiný. Nejde nám jen o to, jak choreo vypadá, ale i co sděluje – obojí by mělo mít odpovídající úroveň. Možná si taky víc než ostatní dáváme záležet na preciznosti provedení, což sice prodlužuje délku příprav, ale chorea pak nevypadají jako zápisky nebo výkresy z prvního stupně základní školy. Za takové akce bychom se spíš styděli… Někdy nás kvůli tomu ostatní podezírají z toho, že své akce snad tiskneme na nějakých velkoformátových tiskárnách nebo plotrech, ale to se pletou - chce to jenom trpělivost, šikovné ruce a „know-how“. Na druhou stranu si dokážeme představit, že bychom dokázali produkovat i mnohem lepší chorea, kdybychom na to měli počty, jak při přípravě, tak na tribunách.

Kde pořád berete ty nápady?

Je fakt, že za těch deset let, co se v kotli chorea víceméně pravidelně objevují, už těch nápaditých akcí bylo mraky a každý si mezi nimi určitě najde pár, které ho fakt pobavily. Máme mezi sebou několik „kreativců“, kteří kudy chodí, tudy vymýšlejí nové náměty na choreo. Je to už taková trochu „profesionální deformace“. Někdy to jde samo a nápady se jen hrnou, jindy se zrodí až po dlouhých debatách a dolaďování nebo třeba i kombinování předchozích návrhů. Občas taky interně hlasujeme, jestli se do nějakého tématu nebo motivu pouštět nebo ne, protože některé náměty se někomu hodně líbí a jinému zase hrubě ne. I tady platí, že co člověk, to názor, a tak samozřejmě i chorea v kotli nemusí a vlastně ani nemohou reprezentovat názor všech lidí v něm.

V posledních týdnech se veřejně řeší protesty fanoušků proti předsedovi FAČR, přerušování zápasů apod. Jaký k tomu máte postoj?

Pro drtivou většinu z nás, stejně jako asi pro velkou část ostatních slovaňáků, je Pelta na pozici předsedy FAČR kvůli své minulosti i současnosti nepřijatelnou osobou a to se od nás taky při schůzce se zástupci kotlů otevřeně dozvěděl. Na rozdíl od ostatních jsme se proti němu vyjadřovali už od jeho zvolení, například už na podzim 2011 se U Nisy na protest proti nově zvolenému „cinklému“ předsedovi cinkalo klíčema. Spolu s Peltou nám samozřejmě vadí i praktiky pana Berbra a dalších. Dost neobratné a kontraproduktivní kroky vůči fanouškům i klubům po tom incidentu v Ostravě, které probudily tu vlnu současných protestů, pro nás nebyly a nejsou jediným důvodem k protestům. Nechceme zatěžovat klubovou pokladnu zbytečnými pokutami, ale lhostejní k tomu být nedokážeme a protesty proti lidem, kteří podle nás škodí českému fotbalu víc než nějací výtržníci, považujeme za svou fanouškovskou povinnost.

Máš nějaký vzkaz pro případné zájemce, kteří by chtěli pohodlí sedačky na tribuně vyměnit za sektor ke stání?

V našem kotli se nemáte čeho bát. Navzdory nesmyslům šířeným bulvárem, nejsme ani nenapravitelní násilníci nebo asociálové, a už vůbec ne rasisti. Netrpíme ani nějakým elitářstvím, jak se nám někdy snaží někteří lidi podsouvat.

My na Slovan nechodíme kvůli tomu, abychom se nechávali bavit, ale abychom tu zábavu aktivně spoluvytvářeli. Fotbalový fanoušek podle našich představ nemá být jen pasivní divák nebo samozvaný „trenér“, ale jak se říká „dvanáctý spoluhráč“, který do toho při zápase dá všechno, stejně jako to chceme po těch jedenácti hráčích na hřišti. Komu za to Slovan stojí, že by rád přidal své hlasivky anebo dokonce ruce k dílu, ten bude v našem kotli určitě vítán. Čím víc nás bude, při domácích i venkovních zápasech, tím líp pro Slovan! A je jedno, jestli je to kluk nebo holka, starý nebo mladý, Čech nebo Němec…

Pro ty, kdo raději zůstanou na tribuně, bych měl taky vzkaz: I vy se samozřejmě můžete přidávat ke kotli, aspoň při odpovídačkách a základních pokřicích. Na pořádnou atmosféru, ze které půjde mráz po zádech, nestačí jen kotel, chce to celý stadion. Mimochodem náš nejtradičnější pokřik správně zní „a Libe- a Libe- a Liberec“, bez těch „áček“ na začátku to není ono…

A na závěr trochu „reklamy“: Pokud si chcete prohlédnout více záběrů na to poslední choreo nebo se dozvědět víc o našem kotli, mrkněte na náš web: http://www.supras-unisono.info/


Generální partner
Preciosa
Prémiový partner
Tipsport
Hlavní partneři
T-Mobile Renomia AUTO KP Plus Pregis Canis Pivovar Svijany
Další partneři
La Piazza Liberecký kraj
Mediální partneři
Liberecká drbna Hitrádio Contact