K ženskému A-týmu jste se přesunul z pozice hlavního trenéra béčka. Jak se to stalo? Po sestupu z ČFL se samozřejmě daly očekávat personální změny. Oslovil mě Jirka Liška s tím, jestli bych nechtěl trénovat holky. Přemýšlel jsem jenom chvíli. Ve Slovanu jsem celý život, chtěl jsem zůstat. Lákala mě navíc změna, začal jsem se učit znovu trochu něco jiného. A zároveň hrajeme nejvyšší soutěž s možností pohárových příček, vše si sedlo a rychle jsme se domluvili.
Co je pro vás konkrétně nové? Po příchodu k týmu jsem byl příjemně překvapený. Kádr je složený z holek, které fotbal umí, určitě jsem neviděl nějaký propastný rozdíl v pojetí hry. Musím také říct, že ženský fotbal je na trénování poctivější. Holky do toho dávají úplně všechno, neviděl jsem, že by se nějaká z nich chtěla jen „ofouknout“, jak se říká. Jeden trenér kdysi říkal, že u kluků je výsledek z 80 % trénování a 20 % koučink, řekl bych, že v ženském fotbale jsou poměry opačné jiné. Musíte jít ve svém pojetí trénování i koučování zápasů jemnější cestou.
Řada hráček A-týmu dřív dojížděla na tréninky a utkání z Prahy. Zůstává stejný model i letos? Ano, pořád máme velké zastoupení hráček z Prahy. Přijíždějí vlastně dvěma transity, nemohli bychom bez těchto holek hrát na takové kvalitativní úrovni. Během chvíle jsem zjistil, že všechny hráčky si zaslouží obdiv. Tréninky máme v půl sedmé večer, přijíždějí na stadion po práci a školách, končíme někdy po osmé. Než se dostanou domů, je poměrně pozdě, druhý den mají zase práci, nebo školu...
Jste spokojený s letní přípravou? S podmínkami a přístupem týmu spokojený jsem, naopak určitě nemůžeme být spokojení s docházkou a počtem lidí na trénincích. Mohou za to bohužel objektivní důvody. Máme 18 hráček a dvě gólmanky, čtyři děvčata se po relativně složitých zraněních dostala mimo hru, zasáhly nás také nemoci, reprezentace a menší zranění. Jedno přípravné utkání jsme dokonce museli odvolat, ale teď už nás bylo sto procent, což je v našem rozpoložení 15+2. Takže určitě nás marodka zasáhla, tréninky by byly ve větším počtu kvalitnější, mohli bychom dělat víc fotbalovějších věcí. Jde hlavně o otázku taktických prvků, které jde v nízkých počtech těžko udělat. Abych to shrnul, čtyři hráčky měly vážnější zranění, následovala běžná týdenní zranění a pak chyběly reprezentantky, které měly buď srazy, nebo čerpaly dovolenou po mistrovství Evropy U19.
Co ambice do nadcházejícího ročníku? Chtěl bych hrát o co nejvyšší příčky, ale nemám s čím srovnávat. Byl jsem se podívat na přípravný zápas Slavie s Realem Madrid, kde úroveň byla hodně vysoká. Jak to vidím já, myslím, že jsme schopni se do první čtyřky dostat. Určitě bychom chtěli.
Start bude ostrý, začínáte na půdě pražské Slavie. Pak doma na hlavním stadionu hostíte Spartu. Ostřejší být nemůže (směje se). Ukáže nám to zrcadlo. Zjistíme, jestli jsou naše přání nastavena dobře. V prvních čtyřech utkáních máme Slovácko, Duklu, čtyři úvodní zápasy hodně napoví.
