Původně mělo proti polskému týmu Miedź Legnica nastoupit áčko, ale vzhledem k vsunutí zápasu s Malmö došlo nakonec k variantě, že nastoupil kombinovaný tým. Co jste na to říkal?
S trenérem Trpišovským samozřejmě blízce spolupracujeme, takže jsme se domluvili takto. Původně mělo hrát šest hráčů áčka, nakonec jich bylo pět a gólman, takže jsem několik kluků nemohl nominovat. Jeli jsme celkem v osmnácti lidech. Klukům to určitě hodně dá, v takovýchto zápasech s kvalitním soupeřem mohou růst, je to plné soubojů, už se to blíží dospělému fotbalu.
Jak utkání s Legnicou hodnotíte?
Byla to pro nás dobrá konfrontace s poměrně silným polským týmem. V první půli jsme s nimi drželi krok, dobře jsme napadali a hráli jsme nahoře. Dostali jsme se do vedení 2:0, oni pak ovšem využili našich chyb a srovnali. Tolik jsme jim nedovolili a nedávali jsme jim moc místa. Po přestávce ale nastoupila jejich lepší parta, hráli dobře a my už jsme se tolik neprosazovali. Už nás přehráli a byli lepší. Pro kluky z áčka to byla zajímavá konfrontace, pro juniory vlastně také – měli jsme možnost se trochu porovnat s druhou polskou ligou, takže to pro nás byla velká škola.
_24/API_7674.jpg)
Co říkáte na kvalitu soupeře?
Můžu říct, že se mi hlavně v druhém poločase moc líbili. Měli některé výborné hráče, nedrželi míč, hráli to z jedné. Možná jsme je v úvodu trochu překvapili, když jsme na ně vlétli a zatlačili jsme je, ale ve druhé půli už byl vidět rozdíl v kvalitě.
Bylo pro hráče juniorky výhodou, že mezi sebou měli také členy kádru áčka?
V první půli to bylo víceméně půl napůl a myslím si, že to nebylo špatné na to, že jsme takhle hráli poprvé. Za juniorku sice chodí hrát hráči z áčka, ale nikdy jich není tolik, takže to pro nás byl zajímavý mix.
V současné době je juniorka uprostřed přípravy. Mohl byste ji přiblížit?
Naše příprava probíhá pět týdnů. Předchozí fáze byla zaměřená hlavně na nabírání kondice s míčem a bez míče, vložili jsme tam zápasy s Bautzenem a s Ústím. Teď jsme v tom pokračovali duelem s Legnicou, celkem to bude asi šest nebo sedm zápasů. Jinak jsme hlavně v domácích podmínkách, využíváme umělou trávu i Městský stadion. Zatím jsem spokojený, protože nemáme ani moc marodů.
Jakých změn oproti předchozí sezoně soupiska doznala?
Tři hráči jsou na zkoušce ve Varnsdorfu, týká se to Adama Ondráčka, Daniela Dydowicze a Lukáše Kaisera, před pár dny zase odjel Tomáš Egert do Táborska. Několik hráčů je tu na zkoušce, tak uvidíme, jak se to vyvine. Jinak skončil gólman Kubát, měli by tu být Garčár s Konečným, k tomu s námi trénuje Vaníček. Ještě je tu možnost posunout k nám brankáře z dorostu, ale ten je momentálně zraněný, takže s námi jsou zmínění tři. Přibyl také Sebastian Call, který to tu už zkoušel před rokem, jinak jsme takřka ve stejném složení.
Mnoho zápasů jste odehráli nebo ještě odehrajete s dospělými výběry, je za tím záměr připravovat hráče na dospělý fotbal?
Je to tak záměrně, abychom hráli s kvalitními soupeři. Vždy nám více dá zápas s dospělým soupeřem, než jenom s juniorkami z okolí. Máme tam dvoje Němce, teď Poláky, i když s kombinovaným týmem. Čekají nás také ještě Varnsdorf a Pardubice. Věřím, že to klukům hodně dá.
To samé jste si vyzkoušeli už také v minulém zápase, kdy juniorka podlehla Ústí nad Labem vysoko 2:7. Jak jste byl s výkonem svých svěřenců spokojen?
Když bych to rozdělil na dva poločasy, s tím prvním jsem byl opět spokojen. Dostali jsme brzy gól, soupeř pak přidal ještě další a byl vidět rozdíl mezi juniory a dospělým fotbalem. Byli agresivní, chodili do soubojů, hrozili ze standardních situací a my jim to ulehčovali takovými těmi mladickými chybami. První z gólů byl po nedůrazném souboji, druhý zase po malé domů, kterou gólman chytil, a z trestného kopu jsme inkasovali. Jinak jsme ale poločas sehráli docela dobře, dostali jsme se do zápasu, snížili jsme na 1:2 a pak na 2:3. Pak jsme tým do druhé půle obměnili, protočili sestavu a už to z naší strany nebylo takové, dělali jsme spoustu chyb v obraně a dostali čtyři další góly.
Myslíte, že tyto prohry proti dospělým týmům mohou mladé kluky svým způsobem nakopnout?
Určitě. Alespoň vidí, že tu rozdíl mezi juniory a dospělým fotbalem je. Většina hráčů by rozhodně chtěla velký fotbal hrát, snem každého je první liga. Hlavně druhá liga je pro juniorské hráče dostupná a kluci alespoň vidí, co to všechno obnáší. A budou samozřejmě následovat také další zápasy a tedy i další srovnání.
