FK Viagem Příbram
GLOGAR Lukáš - KUCHAŘ Emil - SANDR Václav
Diváci: 53
Reportáž
Od samého začátku jsme se prezentovali aktivním fotbalem a již v 10.min jsme se zaslouženě ujali vedení, kdy se do samostatném úniku dostal Nagy a po chladnokrevné kličce brankáři skóroval. Za 10 min bylo ještě veseleji, když jsme se po nádherné akci celého týmu od vlastní branky dostali do křídelního prostoru, odkud Vacek vyzval centrem Čisteckého, který z nelehké pozice proměnil. Náš tlak pokračoval a s ním přicházeli i další šance. Nejprve těsně minul odkrytou branku domácích Čistecký, který měl brzy šanci na reparát, kdy po střele Žitňana mohl dorazit míč do zcela odkryté branky, ale z bezprostřední blízkosti trefil jen brankáře. Zmar v neproměňování šancí dokončil Brtinský, který tváří tvář zvolil sílu namísto chytrosti a svůj samostatný nájezd zakončil střelou vedle. Domácí tak přežili naše vyložené šance a sami se kontaktním gólem na 2:1 dostaly do hry. Kalich hořkosti jsme začali pít v poslední minutě prvního poločasu, kdy se do hry vložil rozhodčí a zcela nepochopitelně odpískal pokutový kop, po kterém domácí vyrovnali a hosté jen nevěřícně kroutili hlavou.
Obrat byl dokonán ve druhé půli, kdy po špatném odkopu Ronce domácí pohodlně doklepli míč do prázdné branky. Přesto jsme se do zápasu dokázali vrátit a po tradiční spolupráci Vacek – Čistecký zavěsil druhý jmenovaný hlavou za záda bezmocného brankáře. Bohužel definitivní podobu výsledku dali za 2 min domácí po našem nedůsledném bránění rohového kopu a nic na tom nezměnili ani 3 samostatné úniky Nagyho či Schovancův gól z ofsajdu. Od Litavky odjíždíme s velkou hořkostí, ale také vztyčenou hlavou za náš výkon.
Ohlasy trenérů
Milan Šimoníček:
„Kluci podali nejlepší výkon za rok na velkém hřišti. V tomto ohledu si zaslouží velkou pochvalu a jediné, čeho můžeme litovat, jsou neproměněné šance. Zápas jsme mohli rozhodnout již v prvním poločase, a kdybychom vedli 5:0, nikdo by se tomu nedivil. V tomto ohledu bych se nerad vymlouval na rozhodčí. Víme, že jsme si to mohli a měli uhrát sami, na druhou stranu fotbal - trenéři, rozhodčí, rodiče - má dětem nastavovat takové prostředí, které bude vytvářet určité výchovné hodnoty. Z tohoto pohledu se nemohu smířit s tím, co museli kluci od rozhodčích kousnout a klobouk dolů, jak to zvládli. Věřím, že i přes hořkou pachuť tohoto utkání si kluci odnesou mnoho zkušeností a v dalších zápasech naváží na svůj povedený výkon.“
