Jak jste se po závěrečném hvizdu cítil? Byla to obrovská úleva. My jsme malinko kalkulovali s tím, že Marseille asi doma vyhraje. Hráčům jsme vtloukali do hlavy, že jestli chceme mít naději na postupu, musíme tady hrát na vítězství a získat tři body, protože je to v uvozovkách snadnější, než to potom honit v Braze a doma s Marseille. První poločas jsme byli pod velkým tlakem, soupeř tam měl dvě tři dobré možnosti, takže jsme to přežili trošku se štěstím. Naopak druhou půli se potvrdilo, že jsme na tom kondičně dobře, a na půdě silného soupeře jsme kombinačně dokázali udávat tempo hry, i když jsme tam přežili hlavně po standardních situacích pasáž, kdy nás brankář Koubek zase výrazně podržel.
Co jste před zápasem hráčům nejvíce kladl na srdce? Věděli jsme, že Groningen má dvě slabiny. Jedna je v zachytávání rychlých protiútoků a druhá pak v kondici a v dostupování okolo vápna. Tentokrát jsem po hráčích chtěl, abychom trochu couvli a hráli jinak, než v předchozích zápasech, takže jsme ustoupili dozadu a vůbec nám to nesvědčilo. Musím jim poděkovat, že jsme těch 25 minut přežili, plán nám příliš nevyšel. Naštěstí z toho nebyl gól, na levé straně jsme měli opět problémy s Antoniem. Druhý poločas už nám ale naštěstí vyšel lépe. Byli jsme trpěliví a ze standardky jsme dali trochu šťastný gól.
Neměl jste v závěrečných minutách po prvním zápase trochu strach? Opět přišlo asi pětiminutové nastavení a tam se může stát úplně vše. Domácí tlačila fantastická atmosféra, ale i to jsme dokázali přežít. Jsem na celý realizační tým a všechny hráče moc pyšný.
Gól jste nakonec dali z rohu, ty vám ale předtím vůbec nešly. Čím to bylo? Já jsem se na lavičce hodně rozčiloval, protože jsme všechny rohy kopali na prvního hráče. Ten nám vždy vše sbíral. Měli jsme tam nějaké signály na protečování, ale oni byli pohotoví a možná nás měli i přečtené z jiných utkání. Proto jsme se snažili na hráče apelovat, aby to hráli více dozadu a překopávali prvního hráče, a jeden roh na konci vyšel. Museli jsme přitom čelit obrovské výškové převaze, i kluci jako Bartošák nebo Sýkora museli hlídat mnohem větší hráče. V tomhle nám ale opět hrozně pomohl Tomáš Koubek.
Po závěrečném hvizdu jste se rozeběhl k brankáři Koubkovi. Byl pro vás hlavní postavou zápasu? Drží nás dlouhodobě. Při té střele v nastavení už jsem byl přesvědčený, že je to gól. Měli jsme zakrytý výhled, takže to vypadalo, že to letí do prázdné brány, a najednou se tam zase odněkud vynořil jako chobotnice. Hrozně nás podržel, takže jsem měl i za něj obrovskou radost. Tím spíš, jakou smůlu měl v domácím utkání, když v nastaveném čase chytil penaltu, ale stejně dostal gól z dorážky.
Z osmi letošních zápasů Evropské ligy je to již šestá výhra. Čím to, že se vám v Evropě tak daří? Myslím si, že oproti Česku je rozdíl v otevřenosti fotbalu. Napadají v pěti nebo šesti lidech a když to překonáte, najednou je cesta k brance otevřená. Je to volnější, hraje se nahoru a dolů. Kdežto v lize přijedeme na některé zápasy s týmy, pro které je bod proti Slovanu úspěch. Krom pár utkání, jako s Plzní a spol, se hraje mnohem defenzivněji, útočíte do osmi devíti hráčů. Jsme samozřejmě nahoře, takže s tím musíme počítat, ale Evropská liga nám v tom svědčí mnohem víc. Také příprava je odlišnější. A nesmíme zapomenout ani na to, že se nás mnohdy drželo i štěstí, které nám naopak v lize někdy chybělo.
Co říkáte na situaci Slovanu v tabulce? Je to skvělé. Kdyby nám někdo před losem řekl, že budeme mít po čtyřech kolech sedm bodů, bral bych to všema deseti. Dělat body v Evropě není vůbec jednoduché. Když jsem byl ve Slovanu dva týdny, prohráli jsme v přípravě v druholigovém německém Lipsku 0:3. Nepůjčili nám za devadesát minut skoro balon. Pokud by mi v té době někdo řekl, že si to na konci podzimu rozdáme doma s Marseille o postup do jarní části Evropské ligy, poslal bych ho asi do blázince. Třeba se nám povede, že by nám v tom zápase stačila i remíza, uvidíme, jak další zápasy dopadnou. Do Bragy poletíme rozhodně bodovat, což by nám opět pomohlo.
Krom toho jste se v Čechách stal trenérem měsíce. Zaznamenal jste to? Čtvrtek byl pro mě opravdu krásný den, protože mi tu zprávu z Česka volali a ještě jsme k tomu vyhráli v Groningenu. Musím za to poděkovat hlavně hráčům, i díky nim pořád trvá můj sen o tom, že bychom mohli postoupit a zahrát si s Liverpoolem.
Před zápasem se řešily zdravotní problémy některých hráčů. Byli už v době výkopu všichni v pořádku? Musím hrozně poděkovat našim doktorům. Dali nám dohromady Ondru Švejdíka a Zdeňka Folprechta. Ten dokonce ještě při rozcvičení řekl, že nemůže hrát, ale doktoři a fyzioterapeuti ho dokázali dát do pořádku. Celkově se na našem úspěchu podílí strašně moc lidí a o to je to hezčí.
Co jste říkal na podporu našich diváků? Je fantastické, že za námi opět přijela taková spousta lidí. Přišla nám také spousta vzkazů z Liberce. Je to krásné. I za ně všechny mám radost, že jsme do města opět přinesli radost a že jsme je nezklamali. To je teď snad ještě víc než to, že jsme vyhráli.
