FC Slovan Liberec | Pižlová: Třetí místo bychom chtěly strašně, podmínky máme oproti minulosti neporovnatelné
Menu Další Zavřít Zavřít
11.12.2022

Pižlová: Třetí místo bychom chtěly strašně, podmínky máme oproti minulosti neporovnatelné

Redakce
Liberec – Je oporou ženského týmu jak v bráně, tak na poli zkušeností. Ivana Pižlová jich má na rozdávání, během kariéry zažila angažmá v pražské Slavii i Spartě, pod Ještědem navíc působí už 16,5 roku. Teď na podzim opanovala brankářskou ligovou statistiku v počtu vychytaných nul, zároveň výrazně pomohla k výhře nad sešívanými úřadujícími mistryněmi. Jaké cíle by si ještě ráda splnila a co říká na první fázi sezony?

S fotbalem začínala ve Stráži nad Nisou, pak se přesunula do ryze ženského celku v Krásné Studánce. Právě ten později transformoval ve výběr Slovanu, o něco málo později v příběhu má Liberec i fungující dívčí akademii. „Ženský fotbal šel neskutečně nahoru, podmínky jsou nesrovnatelné. Klub se nám snaží dát vše, co může," říká zkušená gólmanka upřímně. Během kariéry ale ne vždy zůstávala jen mezi tyčemi...

Pojďme od posledních událostí. Jak se ohlídnete za podzimem včetně parádní výhry nad Slavií v závěrečném kole?
Myslím, že se nám poslední půlrok opravdu povedl. Přišel nový trenér, který dodal týmu impuls. Sedlo si to. Na hřišti jsme si rozuměli a myslím, že se to projevovalo na hře. Výhra nad Slavií je něco neskutečného, takový klub se neporáží každý den. Šly jsme si zatím, soupeř měl zranění, ale my jsme také nebyly v top sestavě. Řekla bych, že vítězství tak nějak zakončilo celý náš podzim a doufám, že v práci budeme na jaře pokračovat.

Úřadující mistr se opravdu neporáží každý den. Koneckonců Slavia mimo zápasy se Spartou naposledy ztratila se Slováckem v roce 2013, poslední prohra se datuje dokonce až do roku 2008. Jde o jeden z nejsilnějších momentů kariéry?
Za dobu, co jsem v Liberci, určitě. A to už nějakých pár sezon bude (směje se). Proti Slavii jsme začaly dost aktivně, hned v páté minutě jsme mohly dokonce vést, nedaly jsme ale stoprocentní šanci. Zápas byl nahoru – dolů. Herně jsme byly lehce lepší, pak zase převzaly iniciativu soupeřky a dostaly jsme hloupý gól. Ale hrály jsme dál naší hru, a to až do 94. minuty. Nechaly jsme na trávníku všechno, šlo o super týmový výkon a dostavil se i výsledek.



Zmiňujete impuls v podobě nového trenéra Petra Myslivce, který dřív vedl mužský B-tým. V čem to bylo znát?
Pro trenéra bylo asi také složité přijít mezi ženy. Každopádně vždy, když přijde nový kouč, tým očekává impuls. Sedlo si to, sedl si i realizák a šlapalo to dohromady. Vždy to není růžové, ale na hřišti se dařilo přenášet věci z tréninku. Ještě potřebujeme proměňovat šance, máme velmi mladý tým a góly nám pak chybí ve vyrovnaných utkáních.

Patříte k nejzkušenějším hráčkám kádru, snažíte se právě mladým holkám nějak pomáhat?
Určitě, bavím se s nimi o výkonu. I o tom, aby se neshazovaly po psychické stránce, občas svěsí hlavy dolů a pak nejsou optimálně v zápase. Je potřeba si uvědomit, že mají úplně jiné možnosti, než jsme měly my. A využít jich.

„Ženský fotbal šel neskutečně nahoru fyzicky, technicky i zázemím v klubu.“

Jak se vůbec ženský fotbal za roky vaší kariéry posunul?
Šel neskutečně nahoru, a to fyzicky, technicky i zázemím v klubu. Když porovnám Liberec před šesti lety, kdy jsem odcházela do Sparty a pak po návratu rok a půl zpátky... Slovan se snaží holkám dát maximum z toho, co může. Přijde mi, že si toho některé z mladších neváží, berou to trochu automaticky a jako samozřejmost.

A že máte možnost porovnávat. Působila jste v Krásné Studánce, Liberci, Spartě i Slavii...
Prošla jsem od nuly do nějakého pomyslného stropu. Právě proto mi vadí, jak s tím některé holky nakládají. Člověk si po letech říká, kde by byl, kdyby měl takové podmínky jako mají ony teď (směje se). Ale asi to k tomu patří, že si všichni procházíme takovým obdobím. A pak ve 25 letech si uvědomíme, že to celé může být jinak. Jen je škoda zahazovat, co můžete mít. Máme až na pár výjimek dost mladý tým, třeba si k tomu časem dojde. Jen ale aby nebylo pozdě.

Do Slavie jste koneckonců tehdy také odcházela v nízkém věku, naopak angažmá ve Spartě už bylo s mnoha zkušenostmi.
Působení ve Slavii a Spartě se nedá vůbec srovnávat. Už v té době byla Slavia top tým, ale doba šla neskutečně dopředu, což je super. Tehdejší podmínky nebyly takové ani v nejlepším klubu. Holky by si toho, co mají, opravdu měly vážit a nezahazovat svoji šanci.

Jaké byly vaše úplné začátky s fotbalem?
Začínala jsem ve Stráži nad Nisou s kluky. Když mi bylo okolo 14-15 let, přešla jsem do Krásné Studánky a po dvou a půl letech odcházela do Slavie, kde jsem působila celou střední školu. Následoval Liberec a období od 19 do 34 let. Následně jsem si odskočila do Sparty a pak se zase vrátila zpět.



Ale úplně celou dobu jste nechytala, že?
Ne, to ne. Začínala jsem v útoku. Úplnou náhodou jsme měli v žácích zápas, na kterém nebyl brankář. A chytala jsem lépe než ten kluk, potom už mi to zůstalo. Když jsem se vracela zpátky ze Slavie do Liberce, hrála jsem v obraně. Jsem takový univerzál (směje se). Zrovna v tu dobu působily v týmu dvě gólmanky, nebavilo mě jen stát v bráně, bylo to málo akční (směje se). Ale za tu dobu se dost změnilo, liga je někde jinde. Teď jsem si občas zahrála za béčko do pole, když jsem přemluvila trenéry. Chodila jsem se vyřádit.

Jak hodnotíte zpětně přechod Krásné Studánky pod Slovan?
Myslím, že to byl dobrý krok. Na Liberecku toho tehdy moc nebylo, vypadá trochu jinak, když přijede hrát Slovan. Navíc se podařilo vybudovat základnu od malých holčiček. Doufám, že tu za pár let budou hrát liberecké hráčky v A-týmu. Zatím jsou čtyři holky z Liberce a zbytek Pražanky.

„Mladá generace doroste za pět let. Cílem je předkolo Ligy mistryň se Slovanem.“

Základy byly vytvořeny...
Je to otázka pěti let. Holky, kterým je teď čtrnáct let, dorostou a mohou hrát v A-týmu, pokud u fotbalu zůstanou. Kvalita libereckých hráček by se mohla posunout, líbilo by se mi třeba deset Liberečanek a pět Pražanek (směje se).

Běží také nový projekt brankářské akademie. Jak se do něho zapojujete a co na něj říkáte?
Zatím jsem byla na všech trénincích, otázkou je, jak budeme pokračovat. Chodí k nám na trénink zhruba 25 dětí. Záleží na tom, jestli budeme vést i nadále tak otevřený trénink. Pokaždé jsme totiž tak trochu na začátku a opakujeme podobné věci, protože se setkáváme jednou za tři týdny. Uvidíme na jaře, jestli se někam posuneme. Je strašně znát covid, děti jsou sportovně zanedbané. Některé neumí hodit balon, nebo udělat kotrmelce. Je to trochu smutné, ale výborné je, že mají zájem. Děláme to prakticky v zimě a děti přijdou i ve studeném počasí, baví je to.



Mluví se o tom, že pohybová výbava je u dětí problematická. Všímáte si toho a co s tím?
Na první straně je to hodně o rodičích a o tom, jak se dítěti věnovat odmalička. Další základní věci spadají samozřejmě pod školu a tělocvik. Jeden klučina mi říkal, že ho třeba nemají a chodí plavat. Doba je úplně jiná. Pokud děti nemají řízené kroužky, nejsou podle mě schopné nic udělat. My jsme kdysi venku pořád hráli na třetí, vybíjenou, což se teď samovolně neděje. První základy by ale dětem měli dát rodiče. Každopádně zase plus je, že většina dětí na trénincích chce být a baví je.

Zpátky k aktuální sezoně s ženským A-týmem. Co bude cílem do jara?
Pomohly jsme si zápasem se Slavií, ale mrzí mě utkání proti Slovácku. Hrály jsme doma a mohly jsme mít alespoň bod. Šance jsme si vytvořily, musíme je každopádně proměňovat. V klíčových zápasem prostě nebudeme mít deset šancí, máme tři a nedáme žádnou. Jsou to ztracená utkání. To podobné platí také pro zápas se Spartou U Nisy, můžeme si zpětně říkat, co by se stalo, kdyby nám rozhodčí uznaly regulérní branku... Třeba bychom měly o bod víc. Ale je super, že jsme dokázaly vyhrát některé těžké zápasy. Tým je silný dost, jen musíme dávat góly. Na tréninku občas nejsme soustředěné, nebo do toho nedáváme vše. A i proto pak v náročných kolech nevyužíváme šance.

Třetí místo je každopádně pořádné lákadlo, že?
To asi pro každého. Třetí místo bychom chtěly strašně. Budu si přát, aby se nám vyhýbala zranění. Některé holky se v průběhu podzimu zranily, věřím, že se k nám znovu připojí. A také doufám, že se naše mladé pušky probudí a budeme dávat góly. Zamakáme přes zimu na kondiční přípravě i mentální stránce, což by také některé z nás potřebovaly.

Na podzim jste vychytala nejvíc čistých kont v soutěži. Jak si ceníte této statistiky?
Cením si toho hodně, stojí za nimi celý tým. Sedly jsme si s celou obranou, vyhovíme si, daří se nám. Myslím, že se mi osobně povedly snad všechny zápasy, podržela jsem tým, když jsem ho měla podržet. Z toho mám radost.

A co vaše sportovní cíle? Ať už ty, které se vám podařilo splnit, nebo ty, které si ještě splnit chcete.
Když si vzpomenu na základní školu, přála jsem si, abych se jednou mohla stát profi fotbalistkou. Přestupem do Sparty se mi to napůl splnilo, podařila se mi také Liga mistryň a reprezentace. Aktuální cíl je jasný, ráda bych s Libercem skončila třetí a zahrála si předkolo Ligy mistryň.




Generální partner
Preciosa
Prémiový partner
Tipsport
Hlavní partneři
T-Mobile Renomia AUTO KP Plus Canis Pivovar Svijany Nike
Další partneři
Suez Ermeg
Mediální partneři
Náš region Liberecká drbna