Lukáši, co bys řekl k té situaci, po níž následovalo vyloučení brněnského Čtvrtníčka?
Bylo to po souboji, když jsme tam přes sebe padali. Jak se zvedal, tak mi dal určitě chtěně loktem mezi nohy, což bylo docela bolestivé. Myslím si, že zasloužená červená.
Měli jste spolu během zápasu nějaký problém, nebo jak si vysvětluješ jeho reakci?
V zápase je hodně soubojů a samozřejmě si nic nedarujeme. Asi v něm byla nějaká frustrace a proto reagoval, tak jak reagoval.
Myslíš si, že to byl klíčový moment zápasu?
Do té doby jsme měli nějaké šance, ale pořád nám to tam nechtělo spadnout. Po tom vyloučení už se nám na stranách objevovalo hodně volných prostorů pro centry a z jednoho to tam spadlo. Jsem hrozně šťastný, že to tak dopadlo.
Jak chutnají tři body po tak dlouhé sérii bez vítězství?
Já už jsem úplně zapomněl i pokřik (smích). To čekání bylo fakt dlouhé. Doufám, že tohle utkání byl jen odrazový můstek a teď už nám to půjde líp.
V prvním poločase jste měli poměrně dost šancí, ale vedoucí gól dlouho nepřicházel. Nebál ses, že to znovu nevyjde?
O poločase jsme si říkali, že musíme hrát pořád trpělivě, zapomenout na nějaký líbivý fotbal a prostě to ubojovat. Sice máme hodně dobrých fotbalistů, ale to v boji o záchranu samo o sobě nestačí. Musíme hrát tímto způsobem, bojovně, rvát se o každý balón, každý souboj vyhrát a potom můžeme něco dokázat.
Jak moc váš výkon ovlivnil ten nepovedený pohárový duel v Třinci?
Paradoxně nám to možná i pomohlo, protože jsme si fakt sedli na zadek a uvědomili si, že takhle se opravdu hrát nedá. Podle mě nám to pomohlo, proti Brnu jsme hráli úplně jinak.
V kádru máme spíše hráče, kteří jsou silní v kombinaci, záchranářský styl hry jim není úplně vlastní. Jak moc je to pro vás na hřišti v tomto ohledu náročné?
Teď už nejde o to, co nám je vlastní a co ne, my musíme hrát takhle. Kdybychom chtěli hrát fotbal, tak nás tady Brno zašlape. O záchranu se musí hrát jinak. Teď jsme si ověřili, že takto hrát můžeme a díky tomu jsme vyhráli.
Po delším čase jsi v ligovém utkání nastoupil ve stoperské dvojici po boku Miloše Karišika. Jak se ti s ním hrálo?
S Milošem se známe už dlouho, takže to bylo bez problému. Naštěstí jsme konečně udrželi nulu, za to jsem taky hrozně rád, protože těch gólů jsme v poslední době dostávali opravdu hodně.
Vybavuješ si nějakou situaci Brna, při níž ti v zápase nejvíce zatrnulo?
V prvním poločase nás tam po rohu fantasticky podržel Lukáš Hroššo. Tuhle situaci bych vypíchl, za to mu moc děkuju.
Zásluhou tří bodů jste poprvé na jaře opustili sestupové pásmo. Je to pro vás úleva?
Úleva to je, ale je to pořád jen první krok. Musíme hrát takhle každý zápas, ještě nám jich pořád dost zbývá. Teď už to máme ve vlastních rukách.
