Vašemu týmu U19 se podařilo postoupit do nejvyšší soutěže. Zkusme se nejdříve vrátit k celé sezoně, jak byste ji zhodnotil?
Tato sezóna byla jednoznačně nejtěžší ze všech dosavadních u U19, a to jak vylepšenou týmovou konkurencí, počtem zápasů, tak i tlakem na naši pozici jednoho z favoritů soutěže. Myslím si, že klíč k úspěchu v této sezoně byla stabilní výkonnost. Za celý podzim jsme pouze třikrát prohráli, a to z nějakých 19 zápasů. To bych označil za zásadní. Stejně stabilní výkony jsme si udrželi i na jaře. Dále se oproti předchozímu roku jednoznačně zlepšila obranná fáze, na které jsme zapracovali. Patřili jsme tak ke třem nejlépe bránícím týmům a to bych řekl, že také dělá hodně. Třetím podstatným faktorem je, že důležitá utkání, zejména s Teplicemi, Bohemians, Spartou a Slavií, jsme dokázali vyhrát. Chtěl bych pochválit celý tým, v čele s mou pravou rukou kapitánem Kočkou, za přístup k tréninku a morálku. Charakteristická byla poctivost a soudržnost týmu.Už jste zmiňoval jména největších protivníků. Sparta a Slavia podstoupil nemohly, takže Teplice a Bohemians pro vás byly těmi největšími rivaly?
Určitě, jsou to naši největší rivalové v této soutěži již po několik let, protože se ani jednomu z nás bohužel nedařilo postoupit. Já to vždy bral tak, že sice soupeříme se všemi týmy, ale především s Bohemians a Teplicemi. Právě Teplice byly ještě větším konkurentem, protože si myslím, že jejich výkonnost byla podobná, až srovnatelná a rozhodovaly akorát detaily. Bohemka byla v letošním ročníku o trochu horší, ale vždy je to hráčích a skladbě týmu.
Vy jste u týmu U19 již delší dobu, pojďme se ještě vrátit k předchozím sezonám. Již dříve jste měli našlápnuto k postupu, ale překazily to různé okolnosti. Proč to vyšlo až letos?
Já a realizační tým na postupu pracujeme pět let, pokud si dobře vzpomínám. Dvě sezony nám lehce překazil Covid, protože s ročníky 2001 a 2002 jsme měli dobře našlápnuto, kdy ještě na jaře jsme byli první. Pak nám to ovšem zhatila pandemie. Další sezona byla také covidová, ta byla přerušena v půlce. V dalším ročníku byly lepší Teplice, které však nepostoupily přes baráž. V posledním ročníku byla nejlepším celkem Dukla, ta i následně úspěšně postoupila. Jak jsem řekl, děláme na tom pět let, ne tedy pouze my, ale celá akademie. Jsem za to rád, protože si myslím, že je důležité pro Slovan střetávat se s nejlepšími týmy v republice. I pro klub je to dobrá vizitka, a to i při angažování dalších potenciálních hráčů.Zmiňujete náročnost nejvyšší soutěže, tak jak těžké bude pro nový tým uspět?
Vždy se říká, že pokud se někam postoupí, tak v dalším ročníku je důležité se zachránit. Já si myslím, že u nás to bude podobné. Jako příklad uvedu zmiňovanou Duklu, která v letošním ročníku skončila právě třetí od konce. Cílem příští sezony je za mě jednoznačně záchrana. Samozřejmě se chceme také poprat s nejlepšími týmy a vyzkoušet si tu soutěž. Věřím, že se v ní udržíme po delší dobu. Důležitá bude konkurence na jednotlivých postech, náročnost tréninkového procesu, další vylepšování obranné fáze a samozřejmě co nejrychlejší adaptace a navnímání rychlosti a tempa nejvyšší soutěže. To bude klíčové. V tréninku také musíme zapracovat na silové složce. Důležité též bude vyladit perfektně tréninkový mikrocyklus s vrcholem v sobotu, včetně regenerace.Jak už to u kategorie dorostu bývá, velká část hráčů nejspíše skončí. Kolik hráčů, kteří ještě splňují věkový limit, vám zůstane?
Končí mi osm hráčů ročníku 2004, jež posouváme do B-týmu. Zůstalo nám osm-devět hráčů ročníku 2005. K nám se přesunou hráči z ročníku 2006. Je důležité, aby v týmu byla velká konkurence, aby hráli ti nejlepší.Kromě týmových úspěchů je samozřejmě u mládeže důležité, aby se hráči připravovali na dospělý fotbal. Měli jste v tomto ročníku nějaké kluky, kteří mají dobře našlápnuto směrem k profi fotbalu?
V našem ročníku za nás hráli jak Lexa, tak Hudák. Hudák nastupoval již celkem pravidelně v béčku a Lexa se již na podzim dostal dokonce do A-týmu a na jaře si v něm i zahrál. To jsou hráči z ročníku 2004, kteří se již posunuli dál. V týmu máme i další talentované hráče jak z ročníku 2005, tak i z ročníku 2006, ze kterého již dva kluci letos nastupovali za nás.Vy máte dlouholetou zkušenost s profesionálním fotbalem, myslíte si, že je to pro vás i kluky výhoda? Jestli můžete sloužit jako inspirace - odchovanec, který to dokázal a hrál dlouho ligu?
Podle mě je důležité, aby si brali příklad ze hráčů, které mají okolo. Právě třeba jako Lexa, předtím například Beran. Já jsem tu samozřejmě dlouhá léta hrával, myslím si ale, že to je již historie a nikdo z našich kluků to nepamatuje.Vy v realizačním týmu jistě nejste sám, kdo další se podílel na postupovém úspěchu?
Mým asistentem je Pavel Volšík, za něj jsem moc rád, protože je to můj dlouholetý kamarád se kterým jsme na stejné vlně. On je jednoznačně moje číslo jedna, co se realizačního týmu týče. Při všem, co řešíme, má on to druhé největší slovo v kabině. Dále máme kondičního trenéra Jana Kubistu, trenéry Miroslava Samuela a Lumíra Kübela, kteří se starají o brankáře. Vedoucím mužstva je Helena Bláhová, poté nám také hodně pomáhá Rina Havlíčková. Samozřejmě také i kluci okolo, zejména z kategorie pod tou naší, jíž vedl Jiří Kaiser, který nám pomáhal s doplňováním hráčů. Spolupráce fungovala i na opačné straně - s trenérem B-týmu Josefem Petříkem. Je to práce všech, plus musím samozřejmě zmínit kluky okolo v akademii, protože bez nich by se to nejspíš nepovedlo. Jsem za to rád a řekl bych, že to byla týmová práce.Váš, řekněme domovský stánek, je Městský stadion, bude to tak i v příští sezoně. Párkrát jste však zamířili i na hlavní stadion U Nisy, jak jste si to tam užili?
Hráli jsme U Nisy tři zápasy a můžu říct, že jsme za to byli strašně rádi. Jak pro kluky, realizační tým, tak i pro fanoušky to bylo zajímavé. I díky těmto zápasům jsme tu soutěž rozhodli, hráli jsme na něm se Slavií, Petřínem a Pískem. Především utkání se Slavií bylo klíčové a možná i díky tomu, že jsme jej odehráli na hlavním stadionu, jsme ho zvládli. Já jsem z toho měl trochu strach, protože to bylo pro kluky byla změna. Kluci si na to však zvykli již v prvním zápase s Pískem. Byl to pro nás všechny zážitek, ještě jednou bych chtěl poděkovat všem, kteří nám to umožnili a zorganizovali.Měl byste pokračovat s týmem příští sezonu? Jak se těšíte na souboje s nejkvalitnějšími soupeři?
Já v akademii působím zhruba 12 let a poslední, co mi ještě scházelo, je trénovat "extraligu" dorostu. Bude to pro mě další výzva, možná i poslední tady ve Slovanu. Vždy jsem si to chtěl zkusit a těším se na to, stejně jako všichni kluci a celá akademie. Pro nás všechny je to zajímavá výzva a těšíme se na to srovnání. Nejsem ještě oficiálně potvrzený na příští sezonu, ale měl bych pokračovat u U19. Věřím, že poskládáme dobrý tým, zachráníme se a ideálně budeme hrát nějaký klidný střed.
